Včelařská konference

26. STADIA OBDOBÍ PLODU, JEHO CHOV VE VČELSTVU

Zpracovala Tereza Půžová

Vajíčko
"Délka včelích vajíček není stejná, kolísá od 1,3 mm do 1,8 mm a stejně proměnlivý je i jejich průměr, od 0,3 do 0,4 mm. Hmotnost vajíček je 0,10 až 0,15 mg. Velikost a hmotnost vajíček jsou nepřímo úměrné nakladenému množství. Čím více vajíček klade matka v určitém období, tím jsou menší".

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

______________________________________________________________

Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom u ni zastavili ( minimalizovali ) kladení. Druhý den se vpustí pod poklopku s průlezem ( s mateří mřížkou místo síťoviny, rozměr +/- 1 dm2 ) přiloženou k vhodné souši na zakladení nebo se může také přemístit do NICOTu . Včely musí mít k matce přístup, jinak nám připravené dílo nezaklade, protože matka klade jen do předem včelami feromonově označených a vyčištěných buněk připravených k nakladení vajíčka. Třetí den se matka pustí. Šestý den ( čtvrtý den od započetí kladení ) máme k dispozici hodinové larvičky z větších vajíček, které jsou vhodné k započetí chovu.

Výhoda tohoto způsobu je to, že nemusíme hledat vhodné larvičky, protože si je předem připravíme vhodné larvičky v dostatečným počtu i k většímu rozchovu od dané matky ( případně se může projevit i zvýšení medného výnosu vlivem produkce hmotnějších matek ).


S pozdravem...M. Václavek

"Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom ........."

Omlouvám se. Nepřesně jsem se vyjádřil. Ono je to ještě složitější než jsem uvedl. Protože nevím ve kterém z 6-ti nástavků se matka právě nachází, tak musím nejprve zjistit kde je jaký plod. Zpravidla se v tomto období nachází v prvém nástavku shora již pouze zavíčkovaný plod jehož buňky po uvolnění včely průběžně zaplňují medem. Ve druhém nástavku shora je plod smíšený a je možnost, že matka se pohybuje právě zde. Ve třetím nástavku i čtvrtém nástavku shora je taktéž smíšený plod s možností přítomnosti matky. Pátý - šestý nástavek shora, zde se plod v tomto období nachází pouze vyjímečně. Proto musím jednotlivé nástavky kde předpokládám matku oddělit mateřími mřížkami abych zjistil ve kterém nástavku se matka ve skutečnosti nachází. Potom již stačí postupovat jak jsem uvedl. Ještě jednou se omlouvám za nepřesnost. Tato složitost je dána pracným vyhledáváním matky. Proto jsem jako izolátor používal celý nástavek a matku jsem nehledal. Snad to pro objasnění stačí.
Pepča

Víte zajímá mne hodnocení různých fragmentů ve včelařství.

Také jsem mimo téma naskenoval ze skript zajímavý přehled vývoje včelího vajíčka. (dočasný odkaz: http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=848:prehled-casoveho-vyvoje-vceliho-vajicka&catid=55:skeny&Itemid=56 )

V citaci na výšeuvedeném odkaze jsou fáze vývoje vajíčka v hodinách od položení. Velikost jako taková bude důležitá, jestli se vezme v úvahu kvalita vývoje včelího vajíčka a to i podle toho, že se v posledních hodinách uvádí i začátek vývoje pohlavních orgánů - při vývoji u matky tedy důležité.

Jestli by byl někde tedy prokázaný postup, podle kterého se dociluje vyšší hmotnosti, tak by mne to opravdu zajímalo a zaněj komukoli předem děkuji.(pokud možno v češtině, ale není to podmínkou)

Říci, že se strčí matka do izolátoru a ona bude automaticky po nějaké "regeneraci" (co to má pro matku znamenat?) klást "vejce jako Brno" je jako pohled na med, který se musel přeci nějakým způsobem vytočit.

Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností.

Možná by to mohlo znamenat lepší přehled nejen pro mne, ale také obohacení takového tématu zde na Diskuzi .Díky.

..........
Josef Křapka, al. Pepča: >Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek.<

Volání o pomoc........ Nejsem tak domýšlivý, abych si myslel že to byl dotaz určený mým malým zkušenostem v tomto oboru. Také já volám, někoho kdo má více informací a zkušeností, a touto problematikou se vážně zabývá delší dobu. Rozhodně jde o zajímavé téma.

Přítel Pazderka napsal:
"Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností".

Kdybych poradit uměl rád bych poradil. Ale velikost vajíček je patrně velice relativní. U každé matky se může lišit a bude patrně záležet i na věku, zdravotním stavu, ročním období na fiziologických možnostech, genetických vlastnostech té které matky. Je také otázkou, zda matku izolací v produktivním období nepoškodíme (to je také pouze akademická otázka). Mohu pouze říci, jak jsem již dříve podotkl, že po izolaci se mi pouze n ě k t e r á vajíčka zdála větší. Nezjistil jsem prakticky žádný rozdíl mezi matkami odchovanými z těchto vajíček a vajíček matky, která v izolátoru nebyla. Jsem pouze včelař bez potřebného laboratorního vybavení. Nemohu vážit ani měřit. Mám k dispozici pouze subjektivní pocity. Věřím ale tomu, že je-li panenská matka odchována z dobrého genetického materiálu od zdravé matky a dobře ošetřována, dojde-li v optimálním čase k oplodnění kvalitním trubčím spermatem, je reálná možnost, že odchováme kvalitní výkonnou matku. Proto jsem prohlásil, že mne velkost vajíček již netrápí. Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. Myslím, že by to zajímalo nás všechny, drobno i velkochovatele.
Pepča

Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. J.Kŕapka

Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov vyberá tie najväčšie vajíčka, pretože vie, že z týchto vajec za pomoci kohúta bude aj potomstvo zdatnejšie. Síce ani tieto nebudú znášať pštrosie vajcia, ale väčšie môžu byť.

Přítel Turčáni napsal:
"Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov..."

No dobre. Toto viem aj ja ...
Máte pravdu. Kuřice na počátku snůšky skutečně snáší menší vejce. Nosnice poté snáší vejce různé hmotnosti. Někdy i dvoužloutková. To ale není náš problém. Za obrazné srovnání slepičího a pštrosího vejce se omlouvám. Nebylo to míněno jako výsměch. Neměl jsem to dělat.
Pepča